Čokoláda

28. srpna 2012 v 19:01 | Michelle |  Poezie
Hned po prvním kousku
byla to láska,
hned se mi líbila
ta snědá kráska,
která mi nedovolila jít
a já si musela
další kousek vzít.

Její chuť mě hladila po jazyku
a už nebylo úniku.
Ona měla mě ve své moci
nedovolila mi usnout v noci,
donutila mě bdít
a já ji musela chtít.

Tu hnědou slast,
co sladkou chutí
omámí jak chlast
a chtít tě nutí.
Čokoládu.

Už jen ta vůně tě navnadí
jako by říkala, tak si mě vem
a já vezmu tě do nebe
tohleto není jen sen.

Ty se jí s radostí podvolíš
a už jsi v pasti,
protože nikdy neunikneš
té kakaové slasti,
kterou ti chystá každý den
a tobě stačí vzít si jen.

Jenže jednou zmizí
poslední drobek
a tobě budou
chystat náhrobek,
protože neměls dost sil
a čokoládě ses podvolil.

Hned po prvním soustu
kradl bys pro ni,
někteří pro ni
i slzy roní.

Je lepší si s ní nezačít
a silnou touku potlačit.
Když jednou tě vtáhnedo svého nitra,
neprobudíš sedalšího jitra
a ona bude na tvůj pohřeb shlížet
a svou novou oběť si vyhlížet.

Dohání lidi k závislosti
aby už nikdy neměli dosti
toho sladkého pokušení
co jim přináší potěšení.

Té hnědé slasti
co chystá jen strasti
co svou sladkou chutí,
chtít tě nutí
a ty spíš než dvě rolády
budeš chtít kousek
ČOKOLÁDY.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama